Vrstevnické učení a sebehodnocení v přírodovědném projektu s žáky 1. i 2. stupně 

Vrstevnické učení bylo realizováno na škole v přírodě se dvěma skupinami žáků – s žáky 1. a 8. ročníku ZŠ. Vrstevnické učení jako takové je typ učení, kdy se děti učí od sebe navzájem – pracují ve dvojicích nebo skupinách. Často je toto učení velice efektivní, protože děti spolu mluví „stejným jazykem“, takže probíranou látku […]

Formativní hodnocení ve výuce v 1. ročníku ZŠ 

Cílem tohoto materiálu je předat čtenáři stručný přehled formativních přístupů pedagoga ve výuce v 1. ročníku ZŠ. Tento materiál představuje 5 principů formativního hodnocení, které jsem sama ve výuce realizovala a které považuji za efektivní a přínosné pro další zavádění metod formativního hodnocení ve vyšších ročnících. Každá strategie je doplněna praktickým naplněním daného principu ve […]

Systematická práce s kritérii při tvorbě literárního textu 

Hlavním výstupem z tohoto týdne bylo slohový útvar na téma Jan Hus, který měl zahrnovat získané informace. V rámci tohoto materiálu se zaměřím na poslední dva dny tematického týdne, kdy jsme s žáky tvořili kritéria tohoto výstupu a společně jednotlivé práce hodnotili. Videa k materiálu jsou k dispozici na: Příloha 4: Jan Hus – kritéria […]

Tvorba testových otázek žáky 

Celý školní rok v předmětu člověk a jeho svět pracujeme s žáky v měsíčních tématech, která pokrývají učivo tohoto předmětu pro daný ročník ZŠ. Snažíme se pracovat tak, aby žákům nové informace nevypadly z hlavy hned po ukončení tématu. I proto si v průběhu roku žáci tvoří své materiály, z nichž nakonec vznikne jejich vlastní […]

Reflexe a sebehodnocení pomocí obrázkových karet 

Obrázkové karty jsou karty libovolného formátu a zpracování, které mohou pomoci popsat prožité emoce. Pod tímto pojmem si lze představit libovolné obrázky (např. pohlednice, fotografie z kalendářů, výstřižky z časopisů), ale i karty profesionálně zpracované. Může se jednat o sady obrázků z deskových her (např. Dixit, Maminko vyprávěj) nebo o cíleně vytvořené obrázkové karty pro […]

Sebehodnoticí technika S-P-N 

Níže popsanou techniku jsem zařazovala do výuky od prvního ročníku ZŠ převážně v hodinách matematiky (s jednou skupinou žáků jsme začali až ve třetím ročníku). Postupem času začali žáci tuto metodu samostatně volit a využívat i v dalších předmětech a při reflexi různých situací. Jedná se o graficky jednoduchou metodu, která však vyžaduje velkou péči před zahájením […]

Sebehodnocení v kombinaci s vrstevnickým hodnocením na 1. stupni 

Cílem bylo, aby se žáci zaměřili na hodnocení vlastní práce, na uvědomění si svého pokroku, kterého dosáhli během 2. ročníku (i s ohledem na distanční výuku), a aby dokázali pojmenovat, kde cítí problém, kde něco nezvládají tak, jak by chtěli. Dalším cílem bylo toto sebehodnocení konfrontovat s hodnocením spolužáka (Jak mě vidí ostatní?), vnímat spolužákovy […]

Zpětná vazba na konci hodiny – upravená technika PMI na 1. stupni 

Metoda byla realizována v hodině prvouky, kde jsme se věnovali vnitřním orgánům člověka. Při hodině byla použita demonstrační pomůcka torzo lidského těla s vyndavacími orgány. Videa k materiálu jsou k dispozici na: Příloha 1: Použití techniky PMI v hodině  

Techniky evokace–reflexe pro podporu individualizace výuky na 1. stupni 

Aktivity jsou zaměřeny jak na vizuální, tak na auditivní žáky a je možné je využít předtím, než na daném bloku/tématu začnete společně pracovat, anebo zpětně na konci hodiny. Takový podklad slouží jak k přípravě bloku, tak k jeho evaluaci. Uvádím zde příklad tří aktivit: dvou vizuálních (Domeček a Květina) a jedné auditivní (Kostka). Videa k materiálu […]

Techniky sebehodnocení – startéry (nedokončené věty) na 1. stupni 

Startéry neboli nedokončené věty pomáhají žákům hodnotit svou práci a posun na konci bloků výuky a při psaní svého vlastního vysvědčení. Tuto metodu využívám jako pomoc pro mladší žáky, jak začít s vlastním sebehodnocením, jaké oblasti hodnotit a jak se naučit komunikovat a psát své sebehodnocení. Videa k materiálu jsou k dispozici na: Příloha 2: Rozhovor […]