Při čtenářském klubu pracujeme přibližně jednou měsíčně s texty zaměřenými na porozumění textu. Při čtení s porozuměním mají žáci možnost si samostatně vybrat vlastní úroveň čtení. 1. úroveň znamená, že texty jsou velmi lehké, vhodné pro začínající čtenáře. Úroveň 2 značí texty, které jsou již mírně náročnější a delší. Texty úrovně 3 jsou vhodné pro pokročilé […]
Sebehodnocení
Rozvoj sebehodnocení na 2. stupni: Dopis sobě
Dopis sobě se využívá ve chvíli, kdy chceme, aby žáci zhodnotili, v jaké fázi učení se nacházejí (můžeme ho zařadit pravidelně každé čtvrtletí či pololetí). V podstatě se jedná o slovní zpětnou vazbu, kterou ale neposkytuje učitel žákovi, nýbrž žák sám sobě.
Vrstevnické učení a sebehodnocení v přírodovědném projektu s žáky 1. i 2. stupně
Vrstevnické učení bylo realizováno na škole v přírodě se dvěma skupinami žáků – s žáky 1. a 8. ročníku ZŠ. Vrstevnické učení jako takové je typ učení, kdy se děti učí od sebe navzájem – pracují ve dvojicích nebo skupinách. Často je toto učení velice efektivní, protože děti spolu mluví „stejným jazykem“, takže probíranou látku […]
Reflexe a sebehodnocení pomocí obrázkových karet
Obrázkové karty jsou karty libovolného formátu a zpracování, které mohou pomoci popsat prožité emoce. Pod tímto pojmem si lze představit libovolné obrázky (např. pohlednice, fotografie z kalendářů, výstřižky z časopisů), ale i karty profesionálně zpracované. Může se jednat o sady obrázků z deskových her (např. Dixit, Maminko vyprávěj) nebo o cíleně vytvořené obrázkové karty pro […]
Sebehodnoticí technika S-P-N
Níže popsanou techniku jsem zařazovala do výuky od prvního ročníku ZŠ převážně v hodinách matematiky (s jednou skupinou žáků jsme začali až ve třetím ročníku). Postupem času začali žáci tuto metodu samostatně volit a využívat i v dalších předmětech a při reflexi různých situací. Jedná se o graficky jednoduchou metodu, která však vyžaduje velkou péči před zahájením […]
Sebehodnocení v kombinaci s vrstevnickým hodnocením na 1. stupni
Cílem bylo, aby se žáci zaměřili na hodnocení vlastní práce, na uvědomění si svého pokroku, kterého dosáhli během 2. ročníku (i s ohledem na distanční výuku), a aby dokázali pojmenovat, kde cítí problém, kde něco nezvládají tak, jak by chtěli. Dalším cílem bylo toto sebehodnocení konfrontovat s hodnocením spolužáka (Jak mě vidí ostatní?), vnímat spolužákovy […]
Techniky sebehodnocení – startéry (nedokončené věty) na 1. stupni
Startéry neboli nedokončené věty pomáhají žákům hodnotit svou práci a posun na konci bloků výuky a při psaní svého vlastního vysvědčení. Tuto metodu využívám jako pomoc pro mladší žáky, jak začít s vlastním sebehodnocením, jaké oblasti hodnotit a jak se naučit komunikovat a psát své sebehodnocení. Videa k materiálu jsou k dispozici na: Příloha 2: Rozhovor […]
Archy pro sebehodnocení žáků 1. stupně
Před začátkem psaní jsme si s žáky vysvětlili tabulku s kritérii (viz příloha 1). V předchozím týdnu žáci popisovali aktovku na obrázku v učebnici. Na tomto cvičném slohu jsme si ukázali, která všechna kritéria by slohová práce měla splňovat. Videa k materiálu jsou k dispozici na: Příloha 2: Hodnocení podle kritérií 1 Příloha 3: Hodnocení podle kritérií 2 […]
Tvorba kritérií pro hodiny dílen čtení s důrazem na rozvoj sebehodnocení žáků
Z metod formativního hodnocení jsem využila práci s kritérii, která jsem však nevytvářela s žáky, ale sama. Jednalo se o kritéria hodnotící kvalitu odvedených úkolů, které byla zaměřeny na práci se čtenářskými strategiemi v hodinách dílen čtení a zároveň na chování žáků v těchto hodinách. Součástí bylo i stručné sebehodnocení žáků podle tabulky kritérií.
Sebehodnocení žáků skrze dotazník na 2. stupni
Sebehodnotící archy pro dějepis jsem využila ve dvou třídách 6. ročníku. V 6. A je 26 žáků. Na základě přítomnosti žáka s PAS zde působí asistentka pedagoga a dále třídu navštěvují tři žáci s OMJ. Specifikum třídního kolektivu spočívá v potřebě jej nadchnout a nedopustit nezúčastněný či lhostejný přístup k výuce, pro podchycení celku je […]