Žáci v hodinách mívají spoustu otázek, ne na všechny je prostor odpovědět, na některé otázky se nedostane řada např. kvůli množství žáků ve třídě, kvůli jiným probíhajícím aktivitám, některé otázky žáci v průběhu hodiny zapomenou nebo se je stydí vyslovit nahlas před třídou, protože jim připadají hloupé nebo nerelevantní.

Parkoviště pro otázky mi tedy připadalo jako velmi vhodný nástroj pro podporu rozvoje myšlení žáků a zároveň jako jeden z prostředků reflexe hodiny, popř. nástroj pro opakování v hodině následující.